Již úspěšně zapomínám na Duety

Duety – Když hvězdy zpívají byla soutěž přinejmenším roztomilá. Když si vzpomenu na epizody plné rozpačitých emocí, hlavně ze strany soutěžících, kteří nikterak neprojevovali lítost nad svým vypadnutím, na zpocenou snahu moderátorů, povídajících radši i úplné nesmysly, než aby připustili byť sekundové ticho, mi slzí oči nad ponurým koncem velkolepého projektu České televize. Bohužel nevím, zda lituji toho, že pokračování se nedočkám, protože legrace to byla, to ne že ne, anebo jestli jsou mé slzy projevem ulehčení , že ony “hvězdy“ již nebudou muset posedle až trapně křepčit před kamerou.

Pořad v mé paměti bohužel nezanechal hlubší stopu. Fakt, že herci občas umí i zpívat není totiž žádný nový objev. Mezi zářné příklady patří pan Voskovec s panem Werichem, kteří v jimi založeném Osvobozeném divadle povedeně kombinovali zpěv s hraním. Proč tuto skutečnost tedy vyzdvihovat? Jistě, v Duetech nevystupovali pouze herci, ale například i moderátor či topmodelka. Ti byli také jediný, kteří do soutěže vnesli šmrnc a v případě modelky Jandové i eleganci a krásu. Překvapivě projevili diváci ve finálovém kole tolik soudnosti, že opravu nechali vyhrát ten nejlepší pár, a to Vojtu Bernatského a Petru Janů.

Soutěž Duety – Když hvězdy zpívají se mi však od počátku zdála špatně koncipovaná. Bylo by jistě mnohem zajímavější nasadit do role “známé osobnosti“ zpěváka z řad obyčejného lidu a jeho doplnit profesionálem. Tato triviální změna by mohla přitáhnout pozornost širšího publika, každý se rád podívá na ponížení jiného, a to napříč věkovými kategoriemi.

Kateřina Wackermannová, 1. ročník