„Líbačka“ od začátku do konce
Poslední sobotu před Štědrým dnem se rozhodlo o vítězi zábavného pořadu „Duety… když hvězdy tančí“. Vítězem se stal pár s číslem jedna, Vojtěch Bernatský a Petra Janů.
Už při prvním kole jsem si tajně vsadil na vítězství právě tohoto dua, které zaujalo svým sebevědomím a někdy až tzv. „cukrovým“ vystupováním. Vojta Bernatský se od začátku nebál dát najevo sympatie, které chová ke své pěvecké partnerce. Lehké obětí, polibky, neustávající smích a někdy tzv.“rockerský chraplák“. Zdá se, že to je ten pravý recept jak zapůsobit na diváka České televize.
Ale pár se startovním číslem jedna nebyl jediní, který zvolil tuto strategii. Pusinky na tvář, na ruku, na čelo, do vlasů, do diváků, moderátorům, kolegům, rodinám a těm, kteří vlastní mobilní telefon. Zkoušeli to všichni soutěžící, ale vítězové „Duetů“ Petra a Vojta asi nejokatěji. Snad jediný kdo si neprošel tímto očistcem byla porota, která se kryla, relativně v bezpečí, za soudcovskou lavicí.
V době plné chřipek, jak prasečích tak normálních, se nezdá moudré takto se vystavovat nebezpečí. Vystupujícím můžeme položit jednoduchou otázku: „Stojí za to takhle riskovat?“. A stejně lehce jim můžeme odpovědět: „Určitě ne!“. Proboha radši chraňte svoje zdraví a fanoušky už nenuťte do vašich „líbaček“!
Jako divák bych tento fenomén určitě nepodpořil a radši bych se více zaměřil na tvrdou dřinu, která se skrývá za celým pořadem.
Kolo od kola bylo na vystupujících vidět a hlavně slyšet jejich pěvecký posun vpřed. Taková Simona Postlerová, která v prvním pořadu nezazpívala snad jediný čistý tón, to zcela zaslouženě dotáhla až do finále. Spolu s Petrem Kolářem, co se vyklubal jako výborný učitel, vytvořili kompaktní pár plný energie a ve finálovém večeru byly rovnocenným soupeřem pro právoplatné vítěze.
Žádné komentáře:
Okomentovat